Vsetín. Nejúspěšnější klub české historie je pojem sám o sobě. Proto je také o výjezd znatelně větší zájem než jindy a už dlouho dopředu víme, že na Valašsko vypravíme dva autobusy.
Nikdo z nás situaci nepodceňuje, a zatímco většina třebíčských bělochů ještě spí, jsou místní putyky obsazeny natěšenými fanoušky. Krátce po poledni se scházíme u stadionu příkladně oděni v černé barvě, která je pro dnešní výjezd zvolena. Sbalíme vlajky, buben, pár desítek litrů chlastu a můžeme vyrazit směr Vsetín.
Cesta neprobíhá nijak nestandardně. Kilometry ubíhají za občasných popěvků a neustálého připíjení si na všechno, co nás jen napadne. Dnes jsme ani nezaregistrovali doprovod chlupatých přátel, takže celkem pohodový mejdan. Tedy vlastně byl pohodový, než jsme dojeli k Brnu. Dálnice D1 opět nezklamala, a tak jsme si tady postáli dlouhé minuty. S ubývajícím časem zjišťujeme nejen to, že nestihneme začátek zápasu, ale také, že se několik z nás asi pochčije. Kolona se po dlouhé době nakonec rozjíždí, a tak dnes na PET lahve dojít nemusí, i když to u některých jedinců bylo za vteřinu dvanáct. Po cestě ještě pobavíme nějaký ten personál čerpacích stanic, ale rozjet naplno to dnes z výše uvedených důvodů bohužel nemůžeme.
Na Lapač přijíždíme ve chvíli, kdy už jsou oba celky na ledě, ale díky nikterak důkladným prohlídkám většina z nás začátek zápasu stíhá a může se začít. V sektoru se nás nakonec sešlo 88, což s přihlédnutím k aktuální situaci a relativně větší vzdálenost není vůbec špatné. Tedy v sektoru. Je to spíš taková trapná nudlička v rohu stadionu, ale už jsem zažil i horší.
Přichází přestávka a je čas okouknout místní občerstvení. Vedle výborné grilované klobásy tady mají chleba s domácí škvarkovkou, o kterou se téměř strhne bitka. Přitom taková blbost. O přestávce druhé si pár domácích hrdinů chce poměřit síly přes provizorní plot, který to nakonec neustál, a tak si sekuritka může hlava nehlava bouchnout do každého, kdo jde kolem. Nebyl čas přemýšlet kdo je kdo. V tu chvíli jsme ještě netušili, že tohle je vlastně jen taková rozcvička před tím, co má přijít.
Co říct k tribunám. Naše skupinka předvádí solidní fanatismus, ale venku to jde vždycky tak nějak samo. Naopak domácí jsou pro mě zklamáním. Mimo asi dvou či třech momentů, kdy se stadion otřásá v základech, to nebylo nic světoborného. Možná mají mnozí pravdu, možná se prostě od Vsetína čeká moc. Nijak tomu všemu asi ani nepomohlo dění na ledě. Věc, která mě zaráží, je ovšem ohlášená návštěva 2700. Stání celkem našlapané, volných sedaček k vidění také moc nebylo, takže těžko si představit, že se ještě stejný počet lidí někam vejde.
Hokej z naší strany sice vypadal všelijak, ale hraje se na góly a těch jsme dnes dali víc. Hráčům poděkujeme, pozdravíme ještě na dálku pana Řezníčka a další fajn kluky ze svazu a chystáme se vyrazit. Venku nám přes plot přišlo zamávat několik desítek domácích fandů, povětšinou však spíš čumilové než nějací ti obávaní. Policie se rozhodla, že problém začne nekompromisně řešit dřív, než nějaký vůbec nastane a okamžitě začíná hrát pepřovanou. Vypadalo to, že sprejů mají velké zásoby a blíží se konec jejich záruční lhůty. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proč tolik lidí dostalo bezdůvodně do ksichtu. Také ran obušky padl nespočet, opět do náhodně vybraných. Spousta z nás musela vyhledat lékařské ošetření, někdo dokonce musel ve vsetínské nemocnici nocovat. Hokej pro fanoušky v praxi. Jen tak se samozřejmě mlátit nenecháme, a tak po fízlech začíná létat vše, co je po ruce. Nad hlavami mužů zákona tak létají piva, světlice a vše dorazila bedna s nakrájeným chlebem, kterou jsme si vypůjčili v místním stánku. Přes plot nás alespoň pokřiky podpořili domácí, čehož si cením. Našlo se samozřejmě pár dementů, kteří fízlům fandili, ale to je asi všude. Zrovna u nás by je člověk bez kalkulačky ani nespočítal.
V nočních hodinách přijíždíme do Třebíče a vyrážíme do našeho oblíbeného baru na tradiční pozápasovou tiskovku. Jak dnešek zhodnotit? Výjezdu nechybělo vlastně nic, ale bez té policejní demence bychom se asi obešli. Navzdory všemu probíhá mejdan vesele. Časem pár lidí odejde či usne na stole, jiní stále nemají dost ikdyž už odchlastali 24 hodinovou šichtu.
Kokvoň